HORA SV. ANNY – SANKTUÁRIUM A PARK

Hora sv. Anny, (404 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Slezské vysočiny. Nachází se na Chełmském hrbu a byla nejvzdálenější sopkou ve Slezsku! Díky svým jedinečným geologickým vlastnostem byl na polovině území zřízen Národní

geopark Hora sv. Anny, jeden ze tří geoparků v Polsku. Pro turisty a cyklisty byla vytvořena 10kilometrová turistická a cyklistická geologická stezka s 11 geolokacemi a informačními tabulemi. Zde se můžete mimo jiné dozvědět o původu vulkanismu, vzniku fosilií, tektonických jevech a životě na útesu. Stezka trvá nejméně 6–7 hodin. Park zahrnuje: turistickou stezku pojmenovanou po Xawery Dunikowském (4 km), stezku flóry a fauny (15 km), stezku Třetího slezského povstání (23 km), stezku Jana Pavla II. (10 km), stezku Roberta Oszka (34 km) a stezku Slezských povstalců (98 km).

Mezi nejcennější lesní oblasti patří rezervace Lesisko, Bože Oko, Grafik a Biesiec, údolí Krowioka, lom Ligota Dolna a rezervace xerotermní vegetace “Ligota Dolna”. Za návštěvu stojí také skalní amfiteátr, který nacisté postavili ve 30. letech 20. století na místě bývalého lomu. V době své největší slávy měl asi 7 tisíc míst k sezení na spodní plošině přibližně a 20 tisíc míst k stání na horní. Prameny uvádějí, že skalní amfiteátr mohl pojmout až 300 tisíc diváků, což z něj činí jeden z největších amfiteátrů v Evropě.

V parku se nachází také jedno z nejznámějších poutních míst v celém Slezsku – sanktuárium sv. Anny na Hoře sv. Anny. Stojí za to prozkoumat interiér a dozvědět se o historii a zkušenostech milionů poutníků, kteří sem v průběhu staletí přicházeli. Největším pokladem sanktuárium je dřevěná socha z 15. století, proslulá svou půvabností – relikviář sv. Anny Samotřetí. Stropy a stěny baziliky jsou pokryty četnými malbami zobrazujícími scény ze života sv. Anny, biblické motivy a obrazy z františkánského klášterního života.

Svatyni na Hoře sv. Anny navštívili až tři papežové! Klášterní kroniky říkají, že 14. června 1920 sem dorazil arcibiskup a nuncius v Polsku Achilles Ratti, pozdější papež Pius XI. 21. června 1983 se pro změnu davy poutníků zúčastnily nešpor, které vedl sv. Jan Pavel II. Přítomen byl i Joseph Ratzinger, pozdější papež Benedikt XVI.